Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Když jsem začínala s chovem SHP, zajímala jsem se, zda pro toto plemeno platí totéž jako pro jiná plemena koní - jestli jsou také nějací licentovaní hřebci. Zvědavost mne dovedla až k člověku, který mi poradil, ať si zažádám v Písku o státního hřebce. Tak proč ne? Však se nadarmo neříká: líná huba - holé neštěstí!
Protože v té době nikdo moc nerozlišoval poníky dle plemen a já měla obavu, že by mi mohli přidělit nějakého moc velkého poníka, vypsala jsem ve své žádosti podrobně, jakého hřebce bych si představovala - netušila jsem, že hřebčinec má celkem pouhé 2 hřebce pony, welše a shetlanda, a že právě ten shetlandský není ani využitý a uvažují o tom, dát ho na jatky...Moje žádost zůstala bez odezvy a já se smířila s tím, že jsem píseckým nestála ani za zamítavou odpověď - a pak mi pár dní před vánoci 1991 přišel telegram- přidělili jsme vám hřebce Goldan Cavaliera, přivezeme ho dne...

Jméno hřebce mi nic neříkalo, tak jsem se nechala překvapit - a dočkala se 98 cm ryzáka importovaného z Velké británie, kterému bylo 18 let, ale pokud mne náš první poník Robin přesvědčil, že shetlandi jsou vhodní koně pro malé děti a dříči v zápřahu, Goldan mne přesvědčil, že mohou být doslova chůvami dětí a srdcem rovni velkým koním. Vlastně jsme si jeho jméno zkrátili špatně, protože Goldan - to byl prefix chovu, měli jsme mu říkat "Kavalír" - a to opravdu byl!

Když k nám Goldan Cavalier "nastoupil do práce", bylo u jeho jména uvedeno, že má v chovu 2 syny - byl to Artur a Ardie a 11 dcer.Ardie uhynul a žádné své potomstvo nezanechal, Artur se naopak snažil a tak 1. ročenka Svazu chovatelů SHP (2005) uvádí u linie A založené hřebcem Goldan Cavalier celkem 3 syny - ARTUR, ALLEGRO, GRAND KAVALÍR, 9 vnuků synů Artura a 2 pravnuky, syny Arlotta. Výčet "mužských" potomků musíme doplnit i o 2 hřebce linie B - kdy hřebec Borneo je pravnuk a hřebec Bon Ami vnuk hřebce Goldan Cavaliera, oba přes své matky. Goldanovu krev mělo tedy 59% plemeníků (16 z 27).Stejný zdroj uvádí v PK (HPK až 1.PPK) celkem 46 klisen se známým původem, z toho má Goldan Cavalier sám 8 dcer, dále 10 vnuček (8 dcer Artura a 2 dcery Allegra), 5 pravnuček - 2 po Arlottovi a 3 klisny nesoucí krev Goldan Cavaliera po svých matkách a celkem je to 50% klisen v PK (23 z 46ks).Obrazek

Podíl hřebčína Aslan na tomto rozvoji linie A není příliš velký, protože hlavní rozmnožení příslušníků linie A má na "svědomí" chov Ing. Tvrdíka a plodnost jeho hřebce Artura. Přesto za 7 let působnosti v našem chovu počal Goldan Cavalier 2 nynější plemenné hřebce - Allegra a Grand Kavalíra a 5 plemenných klisen.
Postupem let a generací se Goldan Cavalier začne z tištěných rodokmenů koní vytrácet, ale jeho vliv na současný český chov SHP je nesporný, byly dokonce doby, kdy každé v ČR narozené hříbě, jehož otec i matka měli původ, bylo z jedné či druhé strany potomkem Goldana. I dnes je jeho potomstvo v mnoha českých chovech, snad pouze hřebčíny Dominika a Permoník, postavené výhradně na importovaných koních, neodchovávají žádné "goldánky".

Jaký byl tedy Goldan Cavalier, jak jsem ho mohla za 7 let působení v hřebčíně Aslan poznat? Vyzvedla bych jeho charakter a pracovitost, i když měl samozřejmě všech 5 P dobrého shetlanda: původ, postavu, pracovní výkonnost, plodnost a povahu. Byl to kůň, kterého jste na pastvině "nepohladili po zadku". Co tím myslím? Vždy se k příchozím otáčel hlavou, aby je viděl a nemohl jim nechtíc ublížit. Navštěvovalo nás mnoho lidiček s dětmi a tak došlo i k situaci, kdy roční baby dosud se držící tátovo kalhot, odcupitalo pár krůčků ke hřebci a chytilo se ho za nohu (samozřejmě přední - viz výčše). Goldan držel nehnutě jak socha a my jen zírali...
Malé děti považoval za hříbata, která ještě smějí všechno a tak těm i oněm sloužil k hrám, dokud neusoudil, že už prckové povyrostly.Vzpomínám na trable děvčátek, co na něm jezdily a už si chtěly zaklusat a Goldan je stále rozvážně nosil krokem, dokud on neusoudil, že jsou na klus "zralé" a naopak dokázal s odrostlejšími kluky cválat dostihovým tempem...Obrazek

Byl neúnavný. Nikdy jsme nezjistili jeho fyzické ani psychické hranice. Vozili jsme s ním děti na mnoha akcích, obvykle jsme k vožení používali 2 koně - jeho a některou z klisen, na delší akce jsme brali 2 až 3 klisny, které se ve vožení dětí střídaly, ne že by nemohly, ale už se jim nechtělo chodit sem a tam s dětmi na zádech. Goldanovi stačilo, že nechodil sám, v krajní nouzi se klisny uvázaly odpočívat 100 m od sebe a Goldan nosil děti od jedné ke druhé a zpět.
Bez přehánění - celkem povozil nejmíň 1000 dětí, dokonce i několik dospělých. Některé jen na těch akcích, jiné v našem jezdeckém kroužku.

Goldan Cavalier měl asi největší vliv na to, že jsem si ze všech jeho (u nás narozených) hříbat nechala právě Sametku - zdá se mi ještě dnes, že je ze všech jeho potomků svému otci nejpodobnější - má jeho odstín barvy, jeho mohutnost, jeho typ hřívy, je to prostě "Goldan v klisní verzi".
Však mne to občas chytlo za srdce, když jsem se z povzdálí zahleděla na pastvinu a jako kdyby se tam s ostatníma koňma pásl Goldan...A proto Sametka nikdy nebyla na prodej, i když byla třeba bída nebo nabídka velmi zajímavá...Goldana jsem koupit a nechat dožít u nás nemohla. Bylo domluveno, že po 7 letech (bylo mu skoro 26 let) půjde na stanici hřebců do Slap, tak jsem ho v pohodě naložila na hřebčínský náklaďák, abych se později dozvěděla, že ho odvezli na jatky!Obrazek

Teprve s odstupem let (stalo se to v roce 1998) na tuto zbytečnou smrt opravdového kavalíra Goldan Cavaliera dokáži nahlížet bez emocí. Goldan šel opravdu od nás na jatky - ale velmi pravděpodobně dostal těch 7 u nás strávených let od osudu "přidáno", protože jatky mu patrně hrozily v jeho 18 letech, kdy stál bez využití v chovu v Písku a patrně by tuto poslední životní cestu nastoupil již v roce 1991. Namísto Goldana zakoupil hřebčinec Písek o něco později hřebce Philipa - velmi kvalitního plemeníka z Holandska. Goldan Cavalier by patrně ještě pár hříbat zplodil, ale jak už jsem uvedla, potomstva jeho linie je v ČR vcelku dostatek, zatímco Philip přinesl do Česka potřebnou novou krev v době, kdy stál český chov SHP na rozcestí rozvoje.
Ale přesto stále vzpomínám a říkám si - letos by mu bylo 35 let - to by si to určitě ještě užíval!
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář