Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řešení černé plemenitby?

8. 8. 2009

Neříkám, že mi nevadí, když jsou v inzerci nabízeni „schetland“ pony, „shettlent“ pony a leckdy i správně nazvaní shetland pony, čímž ovšem inzerent myslí poníky, kteří leckdy mají i velikostí do typu SHP daleko - rekord je nabídka shetlanda s kohoutkovou výškou 130 cm, (možná šlo o páskovou míru?). Tito koně nejen kazí skutečným SHP jméno, protože jde často o křížence třeba shetlandky s větším poníkem, kdy  potomek zůstal malý po mamince a laikovi „spadl“ do kategorie SHP. I v podstatě čistokrevná plemenitba s využitím obou rodičů pravých SHP, ale bez splnění podmínky zápisu obou rodičů do plemenné knihy, je černou plemenitbou a přináší důsledky až na potomstvo. Hřebec, který neuspěl u výběrové komise, není dostatečně kvalitním hřebcem. Komise nezvažuje pouze vlastní exteriér hřebce, ale měla by zvažovat i jeho původ (kvalitu rodičů, sourozenců,…) a tedy odhadnout plemennou hodnotu otce budoucích hříbat.

Máme nějakou možnost zamezit černé plemenitbě. Teoreticky ano:

1. kastrace všech nechovných hřebců

Bylo by to ideální, ale jak to prosadit? Nařídit to zákonem nelze - jde o zásah do vlastnických práv (feudalismu již dávno odzvonilo). Jistá možnost by byla dohoda chovatelů SCHSHP, že budou ze svých chovů odprodávat pouze valášky, tedy minimálně roční „kluky“ s tím, že nejkvalitnější hřebečci se v tomto věku nevyřezají, ale umístí do svazové odchovny hřebců a o jejich osudu (osudu jejich koulí) se rozhodne poté, co absolvují jako tříletí svod hřebců. Ti, co uspějí, zůstanou hřebci, zbytek se vykastruje a rozprodá na aukci. K tomuto modelu by se možná časem mohlo dospět, ale jsou zde určité potíže:

a)      poptávka - pokud jsou zájemci o hřebečky, tak z 90% na odstávčata, roční valášek by tedy v konkurenci s mladším roztomilým odstávčetem z černé plemenitby asi neuspěl.

b)      ekonomika - pro chovatele je únosnější prodat bez velkého zisku půlroční hříbě, než v podstatě za stejnou cenu prodat ročka valáška (a uhradit kastraci) nebo po 2 letém placení ustájení v odchovně prodat opět za skoro stejnou cenu tříročka, kterému licentací nevyšla, opět zaplatit kastraci a navíc i dopravu koně do odchovny a zpět.

Metoda by byla úspěšná jen v případě, že by měli chovatelé SHP jakýsi „monopol“, tedy veškerá hříbata by se rodila jen u poučených a angažovaných chovatelů a tedy by kupcům nezbylo nic jiného, než nakupovat původová hříbata, tedy kluky - valachy. Je logické, že pokud by se rodila shetlandské hříbata jen u těch správných chovatelů, nebylo by potřeba jiné opatření - rodila by se automaticky všechna s původem.

(snáze chovatelskou veřejnost vychováme k používání jen schválených plemenných hřebců, než abychom je přesvědčili ještě k nutnosti utrácet peníze za kastraci kluků bez šance na uchovnění).

2. uchovnění všech hřebců jen na základě žádosti chovatele

Raději to zopakuji - snažím se probrat všechny TEORETICKÉ možnosti. Metoda by jakoby vyšla chovatelům vstříc, dala by v ČR možnost chovat vedle skutečných SHP i  jakési „české malé pony“ zhruba velikosti SHP (nebo možná dle vývoje by vzniklo plemeno s KVH 100-115 cm?). Metoda by dala přednost tomu, aby se živelná plemenitba aspoň evidovala, aby nadále nevznikaly další a další generace malých pony bez známého původu. Ani to by nefungovalo. Vím o hřebcích, kteří uspěli a byli vybráni k plemenitbě a v současné době nejsou oficiálně v chovu aktivní. Jen část z nich je ale opravdu mimo službu, plní funkci „rezervních“ hřebců. Druhá část plemení na „černobílo“ - hřebec má sice licenci, ale není zaplacen roční poplatek 1000 Kč za připouštěcí rejstřík, takže narozená hříbata jsou prodávána bez původu. Proč? Problémem je jednak to, že

a)      sazba za rejstřík připouštění je pro všechna plemena stejná, ale připouštěcí poplatky se liší, držitel hřebce tedy spotřebuje částku jednoho připouštěcího poplatku na rejstřík, druhý připouštěcí poplatek uhradí povinné veterinární vyšetření hřebce a teprve třetí připuštěná klisna je výdělkem. V černé plemenitbě už ta první…..

b)      chovateli se nechce utrácet 1000 Kč pronic zanic, zjistil, že za hříbě s původem nebo bez původu dostane v průměru stejně peněz, ale když se vykašle na papíry, víc vydělá. To je základní problém boje s černou plemenitbou.  Z hlediska chovatele a jeho ekonomiky (aby se mu to vyplatilo) by původové hříbě mělo být prodejné minimálně o 2000 Kč dráž než nepůvodové, čímž by se vyrovnaly vyšší náklady jeho „výroby“. Znamená to mít uvědomělé kupce, preferující kvalitu zvířat, jistotu korektního exteriéru v dospělosti a kteří si uvědomují, že se jim vyplatí dát pár tisícovek navíc. Jací však lidé obecně jsou? Letí kampaně supermarketů s akčními cenami, hlavně potravin (za které se zboží nedá na poli či ve stáji vyrobit). Kupce zajímá víc cena než cokoli jiného. Hříbě je roztomilé s původem i bez a laik nerozpozná kvalitu či nekvalitu, kterou už hříbátko naznačuje… Z toho důvodu bychom potřebovali, aby původová hříbata stála stejně jako ta bez původu a kupec by si za stejné peníze vybral „značkové zboží“!

3. pokuty za černou plemenitbu

Tedy vlastně snaha obrátit ekonomiku tak, aby „výroba“ hříběte bez PP vyšla chovatele dráž, než produkce hříbat s původem. Jedním z problémů je nastavení výše pokuty

a)      bude-li symbolická, stane se poplatkem, který se bude nákladněji vybírat než bude jeho výše a chovatele od opakovaného připouštění klisen „na černo“ neodradí (pokud by dostal chovatel za každé hříbě po otci bez licence pokutu např. 2000 Kč, zůstalo by mu z prodeje hříběte totéž co chovateli, který využívá svého hřebce s licencí, ale chovatel, který se na papíry vykašlal, šetří ještě na nákladech s pořízením chovného hřebce - vyšší cena kvalitního hřebce, jeho přeprava na svod, úhrada zápisu do plemenné knihy hřebců…)

b)      bude-li vysoká, tak narozená hříbata úplně vypadnou z evidence a budou žít i bez průkazu koně (kdyby vystavení PK pro koně bez původu stálo např. 5000 Kč, vykašle se na to jak chovatel - moc by mu z ceny hříběte nezbylo, tak majitel - on přece pro poníka, co má na zahradě, očkovat ho nebude, doklady nepotřebuje!)

Možná si řeknete, že by to měla být pokuta, která svou výší odradí chovatele nadobro od černé plemenitby - tedy např. 20 000 Kč. Nezapomeňte, že některá nepůvodová hříbata jsou tzv. dětmi lásky, nevznikla úmyslně, ale „stala se nehoda“. Ale dejme tomu, že by každý chovatel mohl 1 hříbě za 5-10 let takto omluvit a pokutu by platili jenom chovatelé, kteří tak vyrábějí hříbata soustavně? Nebo prostě od jistého data opravdu pokutovat všechny, ať si tedy chovatelé dají skutečně pozor a koně „s koulemi“ buď nedrží, nebo ho mají dostatečně zajištěného, aby k jakékoli nechtěné události nedošlo…

Otázkou je, kdo má být potrestán a kdo potrestán být může. Zákon sice zakazuje využít k plemenitbě hřebce bez licence, ale údajně nabízení takového hřebce nijak trestné není a dokazatelné je pouze pokud by byl při kontrole spatřen hřebec přímo „v akci“, takže lze potrestat jen druhého z účastníků - majitele klisny, a to na základě existence hříběte bez připouštěcího lístku. Obávám se, že by si chovatelé dokázali „poradit“ - když lze koupit techničák k vozidlu bez vozidla, dal by se určitě koupit i připouštěcí lístek bez hříběte, od chovatele, kterému klisna nezabřezla. Je menší zlo, když vznikají koně bez původu, než když by vznikli stejně, ale byly by po kukaččím způsobu podvrženi mezi čistokrevné koně!

4.osvěta zaměřená na kupce hříbat

Do tohoto „šuplíčku“ spadá úsilí, aby se poptávala původová hříbata, aby jejich nákup byl dostupnější. Jde nejen o předvádění kvalitních koní na výstavách a show, aby vešlo do povědomí, jak má správný SHP vypadat a kde se dá koupit, ale je možné udělat další kroky. Jedním z nich může být třeba otevření inzerce na webu SCHSHP pro všechna nezamluvená hříbata s kontaktem na chovatele s cílem, aby v budoucnu zájemci o koupi SHP hledali nejprve zde a až potom v pochybných inzerátech. Mám tu na svém webu jako možný příklad inzertní holandský web, ale začít se může i jednodušeji. Druhým, náročnějším způsobem by mohla být hromadná aukce hříbat, je zde problém vhodného termínu a ještě větším to, že v ČR na tento způsob nákupu nejsou kupci zvyklí.  

5. uzavření plemenné knihy SHP

Nový návrh řádu PK SHP již uvádí PK SHP jako uzavřenou, což znamená, že již nebude možné po schválení tohoto návrhu řádu PK zapsat do PK klisnu bez původu jako dosud. Důsledkem tedy bude, že to, co se narodí po nelicencovaném hřebci nebo klisně, která není zapsaná do PK, se už nikdy nestane shetlandem jen tím, že klisničku vhodné velikosti přiveze majitel na svod a nechá ji zapsat do pomocné PK (dosud zapsané klisny už v PK zůstanou „na dožití“ - jejich potomci budou s licencovanými otci právoplatnými shetlandy). Klisnu nezapsanou do PK SHP nesmí majitel licencovaného hřebce SHP připustit (dosud se přivíraly oči s tím, že klisna byla do PK zapsaná dodatečně), a i kdyby ji přesto připustil a vystavil připouštěcí lístek, potomek nebude SHP ale pouze pony.

Tím se trvale oddělí ze shetlandské populace produkce černé plemenitby. Pokud dosud i klisnička bez původu měla svou chovnou hodnotu, nyní je pro chovatele nákup takové klisny bezcenný, tedy pro chovatele, který chce chovat SHP.

 

Žádné opatření nevymýtí černou plemenitbu. Některé možnosti by byly účinné, ale nedají se použít, jiné jsou použitelné, ale účinkují pomalu. Černá plemenitba existuje snad u všech v ČR chovaných plemen, levné imitace originálu nebo ještě levnější míchaniny čehokoli s čímkoli jsou na trhu prodejné, protože jsou levné a dokáží tahat či nosit jezdce, ale bohužel i plodit další, ještě mizernější populaci „čechokoní“ a „čechoponíků“!

SHP mají navíc ještě několik specifik:

a)      mnoho desetiletí se chovali jedině bez evidence a tak se mezi lidmi rozmnožili koníci ze ZOO, cirkusů a ojedinělých soukromých importů.

b)      ještě v 90.letech 20.století bylo k dispozici pouze cca 5 licentovaných hřebců pro celou ČR

c)      SHP je stále považován za jakéhosi „nekoně“, na kterého pravidla chovu koní neplatí

d)      shetland není spotřební zboží, ale je přesto pořizován „na dobu určitou“, tedy pro dítě, které dřív nebo později potřebuje většího poníka, nebo ho koník úplně omrzí. Kupec tedy kupuje shetlanda jen na několik let a víc než rodokmen ho zajímá cena, ideálně taková, aby za stejnou mohl koně po letech prodat dál a netratil…

Co říci závěrem? Černou plemenitbu jednoduchým opatřením vymýtit nelze, staří chovatelé, co to dělají desetiletí po svém, s tím nepřestanou jen proto, že už jsou pro čistokrevný chov SHP lepší podmínky. Proti takovým chovatelům je možné bojovat jen tím, že sami budeme chovat koně původové, čímž docílíme, že se z celkového počtu pony hříbat bude rodit stále více těch s původem. Před dvaceti lety se rodilo 5% SHP s původem a 95% bez původu. Úspěchem bude, když toto zcela převrátíme a bude cca 95% hříbat s původem (nyní to odhaduji na 60-80%). Nejsilnější zbraní, kterou máme, je jediná - hrdý český chovatel!