Jdi na obsah Jdi na menu
 


7/24 a shetlandi

16. 1. 2009
Moje zkušenost je taková, že shetland patří ven, ale dokáže se přizpůsobit i stáji, která a priori vyhovuje vlastně chovateli. Ten má jistotu, že pony je zavřený v „šuplíku“, pěkně uklizený, nemůže být ukraden, nemůže utéci a ztratit se, nic nevyvede. Bohužel i pojišťovna vyžaduje pro plnění za ukradeného koně překonání překážky - zámku - takže cennější zvíře chované se stádem na pastvině pojistíte proti krádeži zbytečně. Jako bezpečnostní opatření mohu doporučit nechávat poníky ve výbězích bez ohlávky. Ohlávka se koním ve výběhu ponechávala nejen aby se nemusela znova nasazovat při odvádění koní z výběhu, ale také, aby v případě útěku koní mohli být chyceni. Máte-li svého čtyřnohého kamaráda dostatečně ochočeného, můžete ho stejně jako já v případě nouze odvést s pomocí pouhého vodítka ( nebo metrového provázku, popř. i pouhé svléknuté mikiny otočené kolem krku a někdy stačí i hříva, kterou má pony stále sebou ), ale zloděj, který by se v noci snažil manipulovat s vašimi poníky a chtěl jim nasadit ohlávku, bude muset mít nějakou sebou, bude muset koně k sobě přilákat a chytit je jinak, než za jejich ohlávky a to může poníky polekat tak, že od cizího člověka utečou. Poníci jsou bez ohlávek na pastvině asi tak v bezpečí, jako koně zavření ve stáji, ale bez zámku na vratech. A upřímně řečeno - budete zamykat stáj na dvoře pokaždé, co odcházíte? Ukradení z pastviny zkušený koňák zvládne, ukradení ze stáje i nezkušený, ale drzý zloděj. A jakou překážkou je visací zámek, víme všichni, kteří jsme od něj už ztratili poslední klíč. S pilkou na železo je to otázka pár minut… Tolik k argumentu, že ve stáji vám koně neukradnou. A útěk z výběhu? Utéci kůň může i ze stáje, pokud ho špatně zavřete, nebo si naučí otevřít sám. Zákon schválnosti pak přivodí, že jsou dokořán i jiná vrátka a vrata a zatímco vy si lebedíte, jak je kůň v bezpečí, vše může být jinak. K poníkům courají vaše děti, mohou přijít i nezvaní zvědavci a pak hledejte, kdo špatně zavřel! Výběh mívá výhodu, že ho většinou pro vstup lidí neotvíráme, takže ho nemůžeme při odchodu špatně zavřít. Většinou prolézáme, podlézáme či přelézáme hrazení. Je pravda, že u stáje stačí zkontrolovat jeden obrtlík, jednu kličku, uzávěr, zatímco výběh se musí kontrolovat celý a udržovat funkční jeho oplocení. Sledování zdravotního stavu je považované za další důvod, proč je lepší mít koně ve stáji než kdesi v terénu. Je pravda, že teoreticky je možné na koně „doma“ dohlídnout lépe, proto je vhodné mít doma klisny na ohřebení, dá-li se předpokládat asistence člověka při porodu (a jste-li ochotní ke kobyle v noci vstávat a kontrolovat ji i během dne)., tedy oddělit od stáda klisnu, která se má ohřebit první a hrozí, že by jí ostatní dominantnější klisny chtěly hříbě ukrást, nebo klisnu, která bude mít hříbě s větším hřebcem, klisnu, co už porodní problémy měla a pod. O té ochotě klisnu kontrolovat se zmiňuji proto, že pokud zavřete nastávající rodičku měsíc před porodem a dopřejete jí jen půlhodinovou procházku denně, sebrali jste jí to, co jí mohlo před porodem pomoci - volnost pohybu. Toto nemusí vykompenzovat suchá podestýlka a klid na hřebení, pokud kobylku vidíte ráno před odchodem do práce, odpoledne po příchodu z práce a pak předtím, než jdete spát… (tak často lze totiž zajít zkontrolovat situaci i do výběhu). Ženy rodičky již také nechtějí rodit tak, jak to vyhovovalo dohlížejícím lékařům, ale uvolňovat se sezením na míči, pobytem ve vodě, některé dávají přednost porodu doma. Nechme i klisnám jejich doma, je-li to jejich stádo, nechme je pochodovat po výběhu atd. Takže než je separovat do stáje, je lepší je oddělit do jiného výběhu (vizuální, akustický a pachový kontakt je zachován - klisna je „doma“), nebo matku s hříbětem, kterou stádo moc zlobí a honí, oddělit od ostatních až po porodu. Kontrola zdravotního stavu koně ve stáji spočívá převážně v tom, že posoudíte jeho vzhled při stání a jak zbaštil svou krmnou dávku. Je možné, že pokud budou příznaky nemoci akustické (řehtání, hrabání, kopání), můžete je zaslechnout „přes dvůr“ a reagovat dříve, než u koní na pastvině. Naopak u koní na pastvinách nezjistíte hned, který z koní nedožírá svou porci, dokud výrazněji nezhubne. Výhodou je možnost posouzení pohybu zvířete, vzorců chování - rozpoznáte apatii, podrážděnost, neklid a pod. Významné je, že kůň chovaný celoročně ve výběhu se pase i v zimě a nehrozí mu koliky ani z jarní trávy při změně zimní krmné dávky na letní, ani koliky způsobené přeplněním žaludku z důvodu, že čas pastvy je omezený a kůň se snaží ho využít co nejlépe. Kůň celoročně na pastvině prostě plní svůj žaludek v mnoha malých porcích a přitom se pohybuje, takže rozchodí i to, co kůň zavřený ve stáji nepřekoná a onemocní. Pastevně chovaný kůň je otužilý a hlavně - netráví 23 hodin denně na záchodku! Závěrem ještě poznámka k tomu - kůň „zaparkovaný“ ve stáji nic nevyvede - no mnozí systematicky z nudy demolují ve stáji co se dá, zatímco venku nudu nepoznají. Jistě, také odpočívají a pospávají, ale protože se jim právě chce a ne proto, že vlastně nic jiného dělat nemohou.